Echevérie ? Dužnatka

Echevérie ? Dužnatka

Echevérie (Echeveria) pochází ze střední Ameriky a z jihu Severní Ameriky. Díky podobnosti s našimi netřesky se jí říká mexický netřesk. Patří do čeledi tlusticovitých Crassulaceae. Rod Echeveria zahrnuje na 150 nejrůznějších druhů, které se liší jak tvarem, zbarvením sukulentních listů, tak i možnými květy.

Nepříliš velké echevérie jsou dekorativní, snadno pěstovatelné a sběratelsky atraktivní rostliny, nevyžadující mnoho místa. Skoro všechny druhy mají spirálovitě uspořádané růžice, složené z dužnatých listů. Některé rostou jen se zkráceným stonkem jako trvalky, jiné mají kratičký kmínek a rostou jako rozvětvené polokeře nebo keře.

Oranžovožlutá, oranžovočervená květenství jsou vždy postranní. K dostání jsou mnohé druhy a jejich kultivary se zelenými nebo hnědočervenými listy, často ochmýřenými nebo chlupatými. Nejznámější jsou:

  • Echeveria agavoides s rezavočerveně lemovanými listy.
  • Echeveria derenbergia s lesklými zelenými listy s oranžovými květy.
  • Echeveria gibbiflora má pískovo-purpurové růžice listů na 30 až 50 cm vysokých kmíncích. Kvete světlečervenými, bíle proužkovanými květy, které se na podzim objevují ve vysokých květenstvích.
  • Echeveria harmsii je polokeřovitý druh, jehož listy jsou v řídkých růžicích. Rezavě červené květy rozkvétají v létě.
  • Echeveria setosa je štětinatá echevérie, tvoří ploché růžice bez kmínků a kvete na jaře.

Teplo

Po většinu roku snáší normální pokojovou teplotu, ale v zimě dává přednost nižším teplotám okolo 10?12 °C.

Světlo

Rostlinám dopřejeme dostatek světla na přímém slunci, nejlépe venku (získávají pak intenzivnější zabarvení).

Voda

V létě zaléváme málo, v období vegetčního klidu všechny nekvetoucí růžice skoro vůbec nezaléváme. Při zálivce dbáme na to, aby se voda nedostala na listy. Způsobuje na nich hnilobu. Nejméně vody vyžadují druhy s ochmýřenými listy. Rostlina snáší dobře suché ovzduší, proto není třeba vzdušnou vlhkost zvyšovat.

Hnojení

Od jara do léta hnojíme 1× měsíčně hnojivem na kaktusy. Později nehnojíme vůbec. Příliš mnoho hnojiva by mohlo poškodit jemné kořeny.

Přesazování

Mladé rostliny přesazujeme každoročně, starší pouze v případě potřeby.

Množení

Množíme po odkvětu odebíráním postranních růžic nebo listovými řízky. Řízky necháme po odříznutí krátce zaschnout, pak zapícháme do písčitého substrátu.

Choroby a škůdci

Zahnívání kořenů a padlí se objevuje při příliš vydatné zálivce.

Pokud má rostlina vody nedostatek, listy vadnou a scvrkávají se.


Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze: