Monstera

Monstera

Monstera (Monstera deliciosa) původem z jižního Mexika a přilehlých oblastech Střední Ameriky, pěstuje se v řadě dalších tropických oblastí světa. V chladnějších oblastech běžně bývá pěstována jako pokojová rostlina.

Jde o liánu, proto je dobré dopřát ji oporu ve formě nějaké tyče. Za příznivých podmínek, především v zimních zahradách dosahuje 3 až 5 m výšky. Má velké temně zelené listy s průměrem až 0,5 m. Mladé rostliny mají celistvé listy srdcovitého tvaru. Dospělé rostliny mívají listy hluboce laločnaté a proděravěné. Kvete bílým květem ke kterému můžeme dopomoci hnojivy. Tvoří i chutné plody zrající celý rok, těch se ale v našich podmínkách dá dosáhnout jen velice těžko. Chutí připomínají banán a ananas.

Celá rostlina je silně jedovatá, po požití může vyvolat známky otravy.Výjimku však tvoří plod, který je velice chutný a v oblastech s rozšířením druhu se často právě pro něj i pěstuje. Požívá se v syrovém stavu, připravují se z něj i marmelády, sirupy či zmrzlina. Ze vzdušných kořenů se vyrábějí lana.

Teplota

Běžná pokojová teplota, v zimě minimum 12 ˚C. Při vyšší teplotě se monstera rychle rozrůstá.

Světlo

Nesnáší přímé sluneční záření. Nejlepší stanoviště pro monsteru je na místě s jasným, ale rozptýleným světlem nebo v lehkém polostínu.

Voda

Od jara do podzimu mírná. V zimě zaléváme pouze tolik, aby zemina zcela nevyschla, nepřemokřujeme. Dává přednost zvýšené vzdušné vlhkosti. Pravidelně rosíme. Umístíme-li v zimě monsteru blízko topných těles, mohou se na listech objevit skvrny a jejich konce oschnout.

Přesazování

Přesazujeme každé dva roky vždy zjara. Dáváme pozor na to, abychom nepoškodili vzdušné kořeny. Tyto kořeny v žádném případě neodstraňujeme.

Rozmnožování

Vzdušnými výhony a řízky. Výhon musí mít list a vzdušný kořen. Když se monstera příliš rozroste, odřízne se jí vrcholek s jedním nebo více vzdušnými kořeny a zasadí se jako samostatná rostlina. Mateřská rostlina žije dál.

Choroby a škůdci

Slzení listů na okrajích

Příčinou bývá převlhčený substrát. Mezi jednotlivými zálivkami tedy dělejte delší časové přestávky.

Hniloba kmínku

Příčinou bývá houbová choroba, která je způsobena především nadbytkem vody a příliš nízkou teplotou v zimě.

Žloutnutí listů

Pokud žloutne mnoho listů a zároveň s tím také pozorujete vadnutí a hnilobu, bývá nejčastější příčinou příliš mnoho vody. Světlé listy, které jsou pokryté slámovými skvrnami, bývají příznakem příliš silného slunečního záření.

Vytáhlý růst

Nejčastější příčinou je nedostatek světla.

Hnědé tečky na rubu listů

Příčinou je sviluška.

Listy s hnědými a papírovitými špičkami a okraji

Nejčastější příčinou je suchý vzduch.

Něco navíc

Veškeré dlouhé vzdušné kořeny zastrčte do zeminy, aby zní mohly brát živiny.


Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze: