Myrta obecná

Myrta obecná

Myrta obecná (Myrtus communis) Myrty patří k historickým a legendami opředeným rostlinám. Pochází ze Středomoří.

Ve starověkém Římě se sázela kolem chrámu bohyně Afrodity, byla pokládána za symbol lásky. Již před tisíciletími staří Řekové a Římané měli ve zvyku zdobit mladé nevěsty myrtovými věnečky. Byla součástí oslav a hlavně zásnub, a to dodnes i u nás.

Její malé lesklé listy jsou aromatické, v létě bohatě vykvétá bílými květy a na podzim tvoří purpurové bobulky. Jako nestříhaný keř vyrůstá 60 cm vysoko. Na trhu jsou různé růstové typy, zakrslé formy, keře i rostliny na kmínku. Rostliny se mohou pravidelně zaštipovat a zůstávají tak husté a kompaktní, bohužel ale nekvetou.

Teplo

Přes léto může být venku. Na zimu ji dáváme do chladnější místnosti, kde postačí 10 °C.

Světlo

Myrta potřebuje světlé, slunné stanoviště, ale bez poledního úpalu v létě.

Voda

Přes léto vydatně zaléváme měkkou vodou. V zimě při nižších teplotách udržujeme jen nízkou vlhkost. Přelití i vyschnutí kořenového balu škodí!

Hnojení

Přihnojujeme jednou týdně běžným tekutým hnojivem.

Přesazování

Mladé myrty přesazujeme na jaře každoročně, starší jen podle potřeby.

Množení

Množíme v létě řízkováním. Mladé rostliny opakovaně zaštipujeme.

Choroby a škůdci

Při nadměrné vlhkosti mohou onemocnět kořeny.

Při nevhodném umístění může být napadena molicí a štípenkami.

Použití myrty v kuchyni

Čerstvě uříznuté větvičky se přidávají do ohně při rožnění celých skopců. Vonná silice z nich přitom teplem destiluje a rozpouští se do opékaného masa.

Čerstvé, ale i sušené listy můžeme používat i ke kořenění tučného masa, především vepřové pečeně.


Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze: