Phalaenopsis  ?  můrovec

Phalaenopsis ? můrovec

Phalaenopsis má domovinu v Indi, jihovýchodní Asii, Indonésii, na Filipínách a v severní Austrálii. Vyznačuje se širokou barevnou škálou, trvanlivostí květů (několik měsíců). Je velmi vhodná pro pěstitele začátečníky.

Charakteristické jsou pro ni jazykovité široké listy. Různé kultivary rozkvétají v různých obdobích roku a z krásných květů rodu se tedy můžeme těšit celoročně. Kromě toho rostlina na stejném květním stvolu vykvétá i několikrát.

Teplo

Celoročně udržujeme teplo přes den 20?22 °C, (v létě i tepleji). Na podzim udržujeme rostlinu 4 až 6 týdnů jen při 16 °C. Podpoříme tím tvorbu květů.

Světlo

V létě polostín, v zimě na světle. V žádném případě neumisťujeme na přímé slunce! Nejlépe se jí daří na východní či západní straně. Při nedostatku světla rostliny vytvářejí úzké dlouhé listy a málo kvetou. V zimě při nedostatku světla opadávají poupata. Phalaenopsis však můžeme po celý rok držet i při umělém osvětlení.

Voda

Celoročně udržujeme mírně vlhký substrát, který nesmí nikdy úplně vyschnout, ale může před každou zálivkou mírně oschnout. Při zalévání dáváme pozor, aby se voda nedostala do středu listové růžice. Je také vhodné rostlinu každý den rosit na list. Zaléváme pokud možno dešťovou vodou nebo odstátou.

Hnojení

V době růstu přihnojujeme slabě každých 14 dní hnojivem pro pokojové rostliny nebo speciálním hnojivem pro orchideje.

Přesazování

Přesazujeme pouze v případě, že kořeny vyčnívají z květináče a rostlina špatně roste. Phalaenopsis totiž, stejně jako všechny orchideje, přesazování špatně snáší. Přesazujeme do hrubého a vzdušného rašelinového substrátu. Obvykle ji přesazujeme po 3 až 4 letech, aby květina dobře rostla. Při přesazování pozor, abychom neporanili kořeny.

Množení

Phalaenopsis rozmnožujeme dělením a vzdušnými kořeny. Někdy se na rostlinách začnou místo poupat tvořit mladé rostlinky (keiki), které je vhodné oddělit až ve chvíli, kdy mají alespoň 3 listy (nebo víc) a 3 až 5 kořenů dlouhých přibližně 5 cm. Keiki zasadíme do malých květináčků s vrstvou drenáže.

Odstřihávání odkvetlých stonků

Rostliny jsou schopné kvést na jednom stonku opakovaně nebo se na něm mohou vytvořit mladé rostlinky. Má-li rostlina po opadu posledního odkvetlého květu stonek stále zelený (nezaschlý) vrcholový pupen, lze stonek ponechat nezastřižený. Je totiž možné, že stonek dál začne přirůstat a z nově narostlé části znovu vykvete. Je-li vrcholový pupen zaschlý nebo je stonek příliš dlouhý, rozvětvený či nevzhledný lze odstřihnout odkvetlou část za třetím očkem. Před tím se ale ujistěte, že některé z kolínek odstřihávané části nemá náznak stonku nebo alespoň hrbolek. V takovém případě stonek ustřihněte nad ním.

Choroby a škůdci

  • Pokud rostlinu přelijeme, hrozí jí houbové choroby.
  • Poškození poupat nastává při nedostatku světla.
  • Hnědé skvrny na listech ? jsou-li skvrny tvrdé a suché, příčinou je zcela jistě popálení sluncem. Jsou-li skvrny měkké, je to příznak houbové choroby.
  • V suchém prostředí rostlinu napadají štítenky.

Hodnocení:   
  • Počet hvězdiček je 3/5
Poslat e-mailemposlat e-mailem
Vytisknout článekvytisknout článek

Diskuze: